Kryoterapie

Obsah této stránky

Co je kryoterapie a jaké je její využití?

Kryoterapie nebo-li léčba extrémním chladem je terapeutická metoda, která spočívá v aplikaci hlubokého suchého mrazu (při teplotě od –110°C do –130°C) na vnější povrch lidského těla, a to po dobu 2-4 minut, což vyvolá fyziologickou reakci organismu na chlad.

Pravidelné podstupování kryoterapie příznivě ovlivňuje zejména:

  • projevy zánětlivých a degenerativních onemocnění kloubů,
  • pooperační, poúrazové a chorobné změny kosterního a svalového aparátu,
  • nezánětlivá i zánětlivá onemocnění kůže,
  • choroby plic a
  • další tělesné a psychické problémy.

Zcela zásadním efektem kryoterapie je působení proti bolesti (analgetický efekt) a zvýšení pohyblivosti postižených končetin. Tato metoda je rovněž velmi vhodná jako součást zájmových sportovních a doplňkových rekondičních aktivit.

Komplexní účinky kryoterapie na lidský organismus provází významné posílení obranyschopnosti proti akutním a chronickým onemocněním.

Průvodními jevy pravidelně aplikované chladové terapie jsou:

  • uvolnění kosterní svaloviny a zlepšení funkce kloubů,
  • zlepšení prokrvení celého těla,
  • vymizení otoků a zánětů v oblasti končetin a snížení bolestivosti.

Kdy se při léčbě chladem hovoří o kryoterapii?

Stanovená hranice rozdělení terapie chladem na hypotermii a kryoterapii je používání teplot vyšších nebo nižších než -100°C. V případě teploty vyšší než -100°C hovoříme o léčbě chladem hypotermií a naopak při teplotě nižší než -100°C hovoříme o stimulační kryoterapii nebo rovnou kryostimulaci nebo-li kryoterapii.

Historie léčby chladem

Chladová terapie byla využívána již odedávna; nejčastěji zmiňované je přikládání ledu na rány třeba již ve starém Egyptě či na římských válečných taženích, kdy vojáci používali led na zranění utržená v bojích nebo přikládání ledu na amputované končetiny v napoleonských válkách. Historicky známé až do dnešního dne jsou studené zábaly při horečce nebo místní léčba zánětů studenými obklady, která byla neodmyslitelnou součástí lidové medicíny.

Moderní metodu kryoterapie zkoumal a zavedl koncem 70. let 20. století v Japonsku prof. Toshiro Yamauchi a v Evropě jen několik let po něm německý revmatolog prof. Reinhard Fricke, který zkoumal a prokázal léčebný vliv extrémního chladu na zánětlivá a kožní onemocnění. Významnou měrou k rozvoji kryoterapie přispěli rovněž polští odborníci: prof. Z. Zagrobelny postavil v roce 1989 druhou kryokomoru (zařízení pro chladovou terapii) v Evropě (třetí kryokomora na světě). Postupem času se tak kryoterapie rozšířila do Německa, Rakouska a Polska a konečně i na Slovensko a k nám. Více než 30-leté zkušenosti jednoznačně prokázaly pozitivní léčebný efekt kryoterapie na lidský organismus.

Jaké jsou současné způsoby aplikace extrémního chladu? Lokální a celotělová

V současnosti se využívají dvě metody aplikace léčby chladem, a to jednak celotělová kryoterapie a dále lokální kryoterapie.

K celotělové kryoterapii se využívá speciální zařízení zvané kryokomora nebo též polárium či kryokabina, občas také ne zcela přesně kryosauna (tímto názvem bývají označována chladicí zařízení va tvaru válců, tzv. kryoválce, kde je extrémnímu chladu vystaven pouze trup a končetiny klienta, hlava však zůstává nízkým chladem nedotčena a nelze tak tento způsob nazývat celotělovou kryoterapií, protože mechanismus působení chladu je zcela odlišný od skutečné celotělové kryoterapie, při které jsou extrémně nízké teplotě vystaveny i termoreceptory v mozku).

Praktické využití kryoterapie v medicíně

Z principů účinku kryostimulačního podnětu (stimulace extrémně vysokým chladem) vyplývá použití v humánní medicíně, a to jak ve formě celotělové terapie chladem nebo lokální kryoterapie, všude tam, kde je třeba léčit trauma (úrazy, poranění), chronický či akutní zánětlivý proces nebo chronickou či akutní bolest pohybového systému.

Pozitivní účinky léčby chladem se projevují u hematomů, akutních a chronických otoků doprovázejících záněty a zranění a u patologických imunitních stavů.

Více se o terapeutickém využití kryoterapie se dozvíte na stránce indikací.

Využití kryoterapie v oblasti aktivního sportu a u vrcholových sportovců

Kryoterapie působí velmi pozitivně na lidský organismus, a to po stránce léčebné, rehabilitační i regenerační. Vlivem odezvy centrálního nervového systému, za pomoci pocitových receptorů a receptorů chladu dochází k vylučování hormonů, které mají na lidské tělo léčebný efekt. Jedná se o kortikoidy, které eliminují všechny zánětlivé procesy v těle. Kortikoidy produkuje organismus, jsou tedy tělu vlastní a pozoruhodné je to, že se jich vytvoří takové množství a hladina, jaká je potřebná k eliminaci zánětlivého procesu v lidském těle. Dále to jsou endorfiny, které známe jako hormony štěstí a jsou několikanásobně účinnější než morfium. Mají pozitivní vliv na dobrou náladu a tlumí bolest. Poslední z hormonů je testosteron, který pozitivně působí na potenci a má silný anabolický efekt, což je důležité hlavně pro aktivní sportovce.

Dalším zásadním efektem kryoterapie je zablokování přenosu vzruchů pocitových receptorů v kůži vlivem chladu, čímž dochází ke snížení pocitu bolesti a také k minimalizaci přenosu vzruchů v oblasti přechodu nervu do svalu, což vede ke svalovému uvolnění. Tento účinek má pozitivní vliv na rehabilitaci sportovců, umožňuje brzký návrat do tréninkového procesu po úrazech a operacích pohybového aparátu.

Mezi nejvýznamnější účinek pro sportovce patří urychlená biochemická regenerace organismu. Jedná se vlastně o zrychlené vyplavování produktů metabolismu, které vznikají při extrémním zatížení organismu a sportovním výkonu.

Poznatky o kryoterapii, které již dokážeme v praxi aplikovat, nám dovolují připravit sportovce na maximální výkony přesně v den závodu či zápasu. Pozitivní efekt kryoterapie se projevuje také v tom, že v důsledku zvýšeného vyplavování metabolitů z buňky, dochází ke snížení pocitu únavy a svalových bolestí.

Díky výše uvedeným skutečnostem je organismus sportovce prokazatelně biochemicky zregenerovaný, a to nejen pocitově, čímž se zmenší riziko přetěžování a předchází se vzniku mikroúrazů, které v konečném důsledku vedou k vážným poškozením pohybového aparátu a k vyřazení sportovce z aktivní činnosti na dlouhý čas.

Dnes nacházíme příklady aktivního využití metody celotělové i lokální kryoterapie jak v léčbě, tak i v přípravě vrcholových sportovců ve Francii, Německu, Polsku, Rakousku, na Slovensku, ve Švýcarsku, nověji v Anglii, Jižní Africe nebo v Itálii. Ve všech těchto zemích jsou již dnes kryoterapeutická zařízení k dispozici přímo na některých sportovištích.

Celotělová i lokální kryoterapie představují dostupnou a účinnou alternativu nebo doplnění medikamentózní, operativní či fyzikální léčby v indikovaných případech.

Více se o terapeutickém využití kryoterapie se dozvíte na stránce indikací.